IWASácké světové hry jsou od počátku spíše katastrofou

Pět tělesně handicapovaných atletů si dokázalo najít sponzory a díky nim si zajistit účast na Světových hrách IWAS v indickém Bangalore. Na rozdíl od her, které před dvěma roky hostilo hlavní město Taiwanu, jde tentokrát od začátku všechno jaksi šejdrem.

Minivýprava se sešla v sobotu 21. listopadu na ruzyňském letišti, bez problémů se odbavila a byla naloděna na palubu letounu British Airways. Okamžitě po nastoupení všech cestujících ovšem kapitán oznámil blíže nespecifikované zpoždění z důvodu uzavření letiště Praha. Během dvouhodinového čekání na start se cestující z mobilního internetu dozvěděli, že na letišti v noci hořela kabeláž na řídící věži, a je nutné nejdříve vyvětrat prostory dispečinku, aby provoz mohl být obnoven.

Do Londýna skupina vozíčkářů dorazila s dvouhodinovým zpožděním a původní obavy co s přebytečným časem se ukázaly zbytečnými. Účastníci zájezdu okamžitě přišli o vozíky, které byly odvezeny údajně na další let. Po chvíli odmítání, protestů a hladovky byli všichni posazeni na lokální hajtry a naprosto klidným Angličanem doprovázeni na přestupu v rámci terminálu 5 letiště Heathrow.

Ačkoliv letadlo do Indie odlétalo ze stejného terminálu, bylo při přestupu nutné nejprve projít bezpečnostní kontrolou, kde se zasekl Pepa Štiak a jeho nákup z duty free shopu a následně popojet automatickým vlakem do vzdálenější části terminálu.

Jak je v Británii zvykem, vlak měl problémy. Nejprve nešly otevřít dveře, v zápětí přišli opraváři a odjeli prázdným vlakem někam do tunelu. Na peróně se hromadily davy lidí, které byly po několika desítkách minut vyzvány k pěšímu přesunu. Vzhledem k tomu, že přestup musel proběhnout po schodech, bylo nutné sehnat klíče od zablokovaného únikového výtahu. Klidný Angličan řešil problém tak klidně, že letadlo do Bangalore odletělo s půlhodinovou sekerou.

Další pohroma přišla na palubě Jumba, kdy usměvavá stevardka oznámila, že už zbývají pouze vegetariánská jídla a jestli to nevadí. I když to vadilo, nic jiného nebylo. Navíc to bylo celkem jedlé.

Po příletu do hlavního města indického státu Karnataka nádledovaly mírné problémy s dopravou z letiště, které byly předzvěstí problémů velkých. Výpravy jednotlivých zemí bydlí v různých hotelích po celém městě, Češi, Slováci, Řekové a další v Atrii. V hotelu uprostřed ničeho, ve kterém původně ani bydlet neměli.

Po nedělním příjezdu byly výpravy ponechány v hotelu dva dny bez informací a bez pomoci. Neexistovala žádná doprava, nikdo nepřinesl zprávy kde, kdy a jak se trénuje, kam na stadion. Jedinou (neoficiální) informací byla klasifikace Jaroslava Petrouše na stadionu. Na který se ovšem nebylo jak dostat – Češi si proto objednali dvě hotelová auta a vyrazili na stadion ve vlastní režii.

Dva novináři byli celí říční udělat rozhovor s další zahraniční výpravou, a tak se v Indian Daily Expressu vedle vyjádření Jana Bockwega a dalších jak je oceňují přípravy a doufají že půjde o povedené hry objevilo i obligátní stěžování Martina Němce.

V úterý začala fungovat doprava včetně bezbariérových mikrobusů (dodávky s vymontovanými sedačkami, do kterých skupinky Indů vzpírají vozíčkáře), našinci mohli na trénink a proběhla i atletická technická porada, kterou vedla hlavní mezinárodní rozhodčí Iva Machová. Kdy je first call, jak přihlásit vlastní nářadí a tak.

Zmatky pokračují. Ve středu měla házet pouze Jana Fesslová diskem. S tím ostatní vyrazili na zahájení, jiní na prohlídku podivuhodného města plného špín, rikš, aut, prachu a troubení.

Jaké ovšem bylo překvapení, když na stránkách Thomase Nusse Jana Fesslová objevila v devět večer, že 25.11. hází nejen ona, ale i Martin Němec, který si v klidu připravoval svůj disk až na čtvrtek. Na hotelu informace o změně žádná, oficiální stránky her jako by nebyly. Jak jinak. Jsme totiž v počítačovém městě. Indickém Silicon Valley.

Nejvíc informací je na stránkách Thomase Nusse http://www.team-thomas.org/ Je otázka, které jsou správné…